První body po téměř třech letech.

Po přípravě na přípravu jsme se konečně dostali na závody :) O uplynulém víkendu jsem absolvoval hned tři, ale ne tak, jak bylo původně v plánu.

V pátek jsem si ve sprintu udělal radost a postoupil z kvalifikace. Přitom jsem se necítil po všech stránkách dobře. Hned po startu jsem nějak věděl, že nevytuhnu, tak jsem za to bral. V první třetině závodu jsem na většinu závodníků najel, ale zbytek trati už jen ztrácel. To jsem ale během závodu nevěděl a o tři setiny postoupil. Čtvrtfinále jsem vůbec nezvlád, možná proto, že už samotný postup pro mě byl netradiční zážitek :) Sice jsem dojel v rozjížďce poslední, ale po diskvalifikaci Wenzla jsem se posunul ze třicátého na čtyřiadvacáté místo :P

Na sobotu se změnily plány a místo Nordixu v Deštném jsem startoval na patnáctce klasicky. Sice se mi jet nechtělo a také trenér viděl můj start jako zbytečný, vyšší vedení mě do závodu prostě nominovalo. Tak jsem si večer šel stáhnout lyže, které jsem měl namazané ještě z tréninku během týdne, abych na nich druhý den mohl závodit :-o Doufal jsem také, že se na závod dokážu soustředit, přeci jen, to že pojedu, jsem se dozvěděl necelý den dopředu. Nakonec se mi to nějak povedlo.

Předpověď slibovala luxusní mejdlo a taky se vyplnila. Ze staďáku jsme smekali, nahoře na kopci drhli. První pětikilometrový okruh jsem zvlád, dokonce na dohled bodované třicítky. V druhém a třetím kole už byl nejtěžší kopec na trati za daného počasí nad moje síly a postupně jsem se propadl na 47. místo. A s tím jsem spokojený.

V neděli jsme s Kóžou a Magim jeli už nesvěťákový World Uphill Trophy, přibližně čtyři kilometry po sjezdovce nahoru a po druhém svahu dolu. Zkusil jsem jet se špičkou tak dlouho, jak vydržím. Po přibližně dvou kilometrech jsem byl šestý a z vláčku odpadl. Než jsem zdolal druhou (a asi težší) polovinu kopce, předjeli mě čtyři závodníci, kteří odpadli o něco dřív, ale podařilo se jim znovu rozjet. Kdo by si myslel, že sjezd bude hračka, ten se pěkně mýlí. Za sněžení, mlhy a větru nebylo pořádně vidět, ať už s brýlemi nebo bez nich, a napadaný a přefoukaný sníh náhodně kradl lyže. Protože jsem před sebou měl tři závodníky na dohled, viděl jsem trochu líp než oni kudy jet a kde mají problémy. Podařilo se mi je zpátky předjet, v závěrečném kopci do cíle jsem je před sebe už nepustil a obsadil sedmé místo.

Následující víkend není žádný větší závod, protože se koná MSJ a MS U23. Velmi pravděpodobně se zúčastním Šumavského skimaratonu.